Vysvětlivky k vyplnění tiskopisu Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění 1) Číselník okresů je uveden v příloze č. 1. 2) Číselník druhu činností je uveden v příloze č. 2. Rozhodné období od - do (10) – uvádí se přesné datum (tj. den, měsíc, rok - dle shora uvedeného vzoru), které připadá na začátek a konec rozhodného období (dále jen RO). RO je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Příklad: Zaměstnanec nastoupil do práce 15. 9. 2014. Dne 15. 2. 2017 byl uznán dočasně práce neschopným. RO je doba od 1. 2. 2016 do 31. 1. 2017. Nemá-li zaměstnanec v RO vyměřovací základ nebo není-li v RO alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je RO první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. RO podle předchozí věty začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost (ustanovení § 18 odst. 6 ZNP). Příklad: Zaměstnankyně nastoupila do práce 2. 1. 2013. V roce 2014 nastoupila na první peněžitou pomoc v mateřství (dále jen PPM), dítě se narodilo 20. 12. 2014. Poté byla na rodičovské dovolené až do nástupu na další PPM dne 15. 9. 2017. RO pro druhou PPM je doba od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014. Nelze-li RO stanovit proto, že nelze určit první předchozí kalendářní rok s vyměřovacím základem a alespoň 30 kalendářními dny, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost, jestliže v RO stanoveném podle § 18 odst. 4 nebo 6 zákona č. 187/2006 Sb. není alespoň 30 kalendářních dnů. Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance (nástupu do práce) do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je RO období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla (ustanovení § 18 odst. 4 ZNP). Příklad: Zaměstnanec nastoupil do práce 1. 9. 2017. Dne 18. 1. 2018 byl uznán dočasně práce neschopným. RO je doba od 1. 9. 2017 do 31. 12. 2017. Jestliže od vzniku pojištění do měsíce, který předchází měsíci vzniku sociální události, neuplynulo 12 kalendářních měsíců a zaměstnanec v RO nemá vyměřovací základ nebo není-li v RO alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Pokud zaměstnání netrvalo a ani nemělo trvat alespoň 30 kalendářních dnů, je pravděpodobným příjmem započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec dosáhl za trvání tohoto zaměstnání. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost, jestliže v RO stanoveném podle ustanovení § 18 odst. 4 nebo 6 ZNP není alespoň 30 kalendářních dnů. Příklad: U zaměstnance, jehož zaměstnání trvá pouze v jednom kalendářním měsíci, např. od 1. do 14. 2. 2018, činí mzda za odpracovaný den 1.000 Kč, sjednaný příjem za dobu zaměstnání činí 10.000 Kč. Bude-li tento zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným např. od 7. 2. 2018, je pravděpodobným příjmem příjem, kterého by v únoru dosáhl, kdyby nenastala dočasná pracovní neschopnost., tj. částka 10.000 Kč. U zaměstnance, jehož zaměstnání by trvalo také 14 kalendářních dní, ale ve dvou kalendářních měsících, např. od 24. 2. 2018 do 7. 3. 2018, bude ze sjednaného příjmu 10.000 Kč připadat 5.000 Kč do února a 5.000 Kč do března. Pokud bude tento zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným od 28. 2. 2018, nebude pravděpodobným příjmem částka 5.000 Kč, která ze sjednaného příjmu připadá na měsíc únor, ale částka 10.000 Kč, kterou by z tohoto zaměstnání obdržel, kdyby nenastala dočasná pracovní neschopnost. V obou případech bude denní vyměřovací základ stejný, neboť před vznikem dočasné pracovní neschopnosti pracovali tito zaměstnanci ve 4 dnech, zúčtovaný příjem za tyto dny činí 4.000 Kč a do skončení zaměstnání by pravděpodobně dosáhli příjmu ještě 6.000 Kč. Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci. Pokud zaměstnání netrvalo a ani nemělo trvat alespoň 30 kalendářních dnů, je pravděpodobným příjmem započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec dosáhl za trvání zaměstnání. Nemůže-li příslušný orgán nemocenského pojištění zjistit vyměřovací základy zaměstnance za jednotlivé kalendářní měsíce RO, považuje se za vyměřovací základ zaměstnance za jednotlivý kalendářní měsíc minimální mzda platná v kalendářním měsíci (neplatí u zaměstnání malého rozsahu). U zaměstnankyně převedené na jinou práci nebo na jiné služební místo z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení se RO zjišťuje namísto ke dni vzniku sociální události ke dni převedení, pokud je to pro ni výhodnější. Rozhodné období pro dlouhodobé ošetřovné se zjišťuje ke dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo ke dni prvního převzetí dlouhodobé péče, jde-li o pojištěnce, který převzal dlouhodobou péči. Kalendářní měsíc/rok (1-2/4) – po vyplnění údaje „Rozhodné období od – do“ se pomocí tlačítka „Rozpis měsíců“ vygeneruje tabulka s příslušnými měsíci a roky odpovídající zadanému RO. Započitatelný příjem (vyměřovací základ) v Kč (1-10) – uvádí se jednomístným až desetimístným číselným znakem označujícím započitatelný příjem zaměstnance v jednotlivých kalendářních měsících v RO. Započitatelným příjmem se rozumí mzda, plat a další příjmy, které se zahrnovaly v příslušných kalendářních měsících RO do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení podle zvláštního zákona (zákona č. 187/2006 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb.), ve znění platném v těchto příslušných kalendářních měsících. U zaměstnání konaného na základě dohody o provedení práce se započitatelným příjmem rozumí odměna v daném RO, které zaměstnanec dosáhl z dohody o provedení práce, z níž uplatňuje nárok na dávky nemocenského pojištění. Pozn. Je-li RO celý kalendářní rok (od 1. 1. do 31. 12.), není třeba vyplňovat údaje za jednotlivé kalendářní měsíce, ale postačí vyplnit rubriku „Celkem“. V případě, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, je třeba vždy vyplnit údaje za jednotlivé kalendářní měsíce. Započitatelný příjem celkem (1-10) – uvádí se jednomístný až desetimístný číselný znak označující součet všech započitatelných příjmů zaměstnance v RO. Vyloučené dny podle § 18 odst. 7 zákona č. 187/2006 Sb., Počet kalendářních dnů (1-2) – uvádí se jednomístným až dvojmístným číselným znakem označujícím počet vyloučených dní v jednotlivých měsících v RO. Vyloučenými dny jsou kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci nebo ve službě, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu nebo za které mu nebyl poskytnut služební příjem nebo plat, s výjimkou, kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci nevznikl nárok na nemocenské (ustanovení § 25 písm. a) a c) ZNP), a kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti po ukončení podpůrčí doby (ustanovení § 28 odst. 4 ZNP). Dále jsou vyloučenými dny kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy, platu nebo odměny v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény) nebo snížený plat (snížená měsíční odměna) v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Za vyloučené dny se také považují kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné, kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ) podle zvláštního právního předpisu neplatí pojistné na pojištění a kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, v nichž OSVČ nebyla účastna pojištění. Pozn. Je-li RO celý kalendářní rok (od 1. 1. do 31. 12.), není třeba vyplňovat údaje za jednotlivé kalendářní měsíce, ale postačí vyplnit rubriku „Celkem“. V případě, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, je třeba vždy vyplnit údaje za jednotlivé kalendářní měsíce. Vyloučené dny celkem (1-3) – uvádí se jednomístný až třímístný číselný znak označující součet všech vyloučených dní v RO. Pravděpodobná výše příjmu (1-10) – uvádí se jednomístný až desetimístný číselný znak označující měsíční, resp. celkový započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl. Vyplní se jen v situacích, kdy se v případech uvedených výše v této části za vyměřovací základ považuje příjem, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost, resp. pravděpodobný příjem, kterého by zaměstnanec dosáhl za trvání zaměstnání nebo v měsíci vzniku zaměstnání (v případě zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce příjem dosažený v daném kalendářním měsíci). -------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Započitatelný příjem ze zaměstnání malého rozsahu (nebo z více zaměstnání malého rozsahu u téhož zaměstnavatele) nebo z dohody o provedení práce (nebo z více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele) (0-12) – uvádí se až dvanáctimístným číselným znakem. Jedná se o započitatelný příjem ze zaměstnání malého rozsahu (nebo z více zaměstnání malého rozsahu u téhož zaměstnavatele) nebo z dohody o provedení práce (nebo z více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele), kterého zaměstnanec dosáhl v měsíci vzniku sociální události. Za zaměstnání malého rozsahu se považuje takové zaměstnání, u kterého není započitatelný příjem sjednán nebo je sjednaná částka započitatelného příjmu nižší než rozhodný příjem, tj. 3.000 Kč. Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu, resp. úhrn započitatelných příjmů z více zaměstnání malého rozsahu u téhož zaměstnavatele dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu. U zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce se započitatelným příjmem rozumí odměna dosažená z dohody o provedení práce, resp. ze všech dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele, které zaměstnanec dosáhl v měsíci vzniku sociální události. Při výkonu zaměstnání na základě dohody o provedení práce je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu vyššího než 10.000 Kč. Pozn. Bod b) se vyplňuje pouze v případě, jedná-li se o zaměstnání malého rozsahu (nebo více zaměstnání malého rozsahu u téhož zaměstnavatele) nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce (nebo více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele). -------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Příloha č. 1 Číselník okresů Číslo okresu Název okresu 110 Praha 10 111 Praha 1 112 Praha 2 113 Praha 3 114 Praha 4 115 Praha 5 116 Praha 6 117 Praha 7 118 Praha 8 119 Praha 9 121 Jihozápadní Město 122 Modřany 123 Praha 23–Jižní Město 220 Benešov 221 Beroun 222 Kladno 223 Kolín 224 Kutná Hora 225 Mělník 226 Mladá Boleslav 227 Nymburk 228 Praha-východ 229 Praha-západ 230 Příbram 231 Rakovník 332 České Budějovice 333 Český Krumlov 334 Jindřichův Hradec 335 Pelhřimov 336 Písek 337 Prachatice 338 Strakonice 339 Tábor 440 Domažlice 441 Cheb 442 Karlovy Vary 443 Klatovy 444 Plzeň-město 445 Plzeň-jih 446 Plzeň-sever 447 Rokycany 448 Sokolov 449 Tachov 550 Česká Lípa 551 Děčín číslo okresu název okresu 552 Chomutov 553 Jablonec nad Nisou 554 Liberec 555 Litoměřice 556 Louny 557 Most 558 Teplice 559 Ústí nad Labem 660 Havlíčkův Brod 661 Hradec Králové 662 Chrudim 663 Jičín 664 Náchod 665 Pardubice 666 Rychnov nad Kněžnou 667 Semily 668 Svitavy 669 Trutnov 670 Ústí nad Orlicí 771 Blansko 772 Brno-město 773 Brno-venkov 774 Břeclav 775 Zlín 776 Hodonín 777 Jihlava 778 Kroměříž 779 Prostějov 780 Třebíč 781 Uherské Hradiště 782 Vyškov 783 Znojmo 784 Žďár nad Sázavou 884 Jeseník 885 Bruntál 886 Frýdek-Místek 887 Karviná 888 Nový Jičín 889 Olomouc 890 Opava 891 Ostrava-město 892 Přerov 893 Šumperk 894 Vsetín Příloha č. 2 Číselník druhu činností Druh činnosti (2) – použije se číselník. Povinný údaj pro všechny druhy akcí. 1 – první pracovní poměr 2 - druhý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 3 - třetí pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 4 - čtvrtý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 5 - pátý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 6 - šestý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 7 – sedmý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 8 – osmý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 9 – devátý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele A - dohoda o pracovní činnosti B – druhá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele C – třetí dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele D – čtvrtá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele E – pátá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele F – šestá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele G – sedmá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele H - osmá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele I - devátá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele J – desátá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele K - dobrovolný pracovník pečovatelské služby L – domácký zaměstnanec M – osoby pečující a osoby v evidenci ve zvláštních případech (§ 47i zák. č. 359/1999 Sb.) N – smluvní zaměstnanec O – člen družstva P – prokuristé Q – členové kolektivních orgánů právnických osob R – likvidátoři S – společník, jednatel, komanditista, ředitel o.p.s., osoby pověřené obchodním vedením T – první dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele U – druhá dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele V – třetí dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele W – čtvrtá dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele X – pátá dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele Y – šestá dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele Z – sedmá dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele Kód pro pracovní poměr se použije i pro pracovní vztahy: - soudců - členů zastupitelstev územních samosprávních celků - poslanců Poslanecké sněmovny PČR, senátorů Senátu PČR - členů vlády, prezidenta, viceprezidenta a členů NKÚ, členy RRTV, finančního arbitra a jeho zástupce, veřejného ochránce práv a jeho zástupce, členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členů Rady Českého telekomunikačního úřadu, předsedy Energetického regulačního úřadu - pracovníků v pracovním vztahu podle cizích právních předpisů - fyzických osob neuvedených v § 5, písm. a) bodech 1 až 21 ZNP, s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří nevykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva